Můj příběh s Piasutnem a Mazurami trvá nepřetržitě téměř 40 let. V 80. letech jsem sem přijela poprvé a zamilovala se na celý život. Tehdy to byla malá vesnička obklopená nekonečnými lesy Piszské pánve (dříve Jańsborský prales) – největšího lesního komplexu na Mazurách, rozprostírajícího se na ploše cca 100 tisíc hektarů. Dnes je Piasutno moderní vesnicí s evropskými silnicemi a chodníky, vodovodem, čističkou odpadních vod, promyšleným odpadovým hospodářstvím, moderními farmami a solárními panely na obecních budovách. Lesy jsou ale stále krásné, majestátní a pohádkové, bohužel je na nich čím dál více vidět drancování ze strany státních lesů. Naštěstí ptáci stále zpívají od svítání do noci, večer se probouzejí netopýři, slyšet je srnky, jeleny i losy, a jaro každoročně ohlašují hlasité výkřiky jeřábů, kteří se procházejí po loukách a pastvinách.

Navštívila jsem mnoho nádherných míst na světě a viděla řadu úchvatných krajin, ale právě tady máme za jasných nocí nejkrásnější hvězdné nebe, ticho a tmu, díky které nikde jinde nepřináší spánek takové uklidnění. Vzduch voní lesem, loukami, rákosím u jezera. Když se rozhlédnu po okolí, jsem si jistá, že kouzlu tohoto místa jsem nepropadla jen já a moje rodina, ale také mnohé další rodiny z celého Polska, které si tu staví domy a usedlosti, kde tráví volný čas a v budoucnu zde chtějí trvale žít. Stejně jako já.

Před téměř 30 lety jsem poznala svého českého manžela a přestěhovala se z Polska do Česka. Každý rok jsem se ale snažila najít alespoň týden či dva, abych se mohla vrátit na Mazury, do Piasutna. Nejprve sami, později už s dcerou a potom i s každým naším dalším psem, který byl součástí naší rodiny, jsme si pronajímali chatu. Ani nás nenapadlo, že se s tímto místem tak hluboce sžijeme.

Před několika lety osud zapracoval a složil mozaiku mého života trochu jinak. Objevila jsem téměř půlhektarový zalesněný pozemek, na necelý rok jsem přerušila práci, postavila dům, vytvořila krásnou lesní zahradu a myslela si, že tím moje „usazování se“ na Mazurách končí. Ale osud rozhodl jinak. Naši milí sousedé se z rodinných důvodů rozhodli prodat svůj rovněž krásný, zalesněný pozemek s malou, poněkud zanedbanou letní chatou. Chtěli jsme si především zajistit klidné sousedství, a tak jsme nemovitost koupili. Chatu jsme samozřejmě kompletně zrekonstruovali. Vytvořila jsem útulné, ale moderní interiéry s pohodlnou koupelnou a plně vybavenou kuchyní.

A protože chceme i v názvu podtrhnout náš česko-polský příběh, nazvali jsme naši novou chatu Czechówka. Název vymyslel náš sympatický IT specialista pan Rafał a všem se hned zalíbil.

Dům je díky své kapacitě a pohodlí určen pro 6 osob. Jsou zde 3 samostatné ložnice, každá s jiným charakterem a barevným laděním, aby si každý našel to své. Na oploceném pozemku je slunečná louka se zónou pro odpočinek, v chládku je houpačka, dětské hřiště viditelné z velké terasy a večery lze trávit u krásného ohniště na pohodlných lavicích. V chatě i na zahradě je dostupná síť Wi-Fi.

Milujeme zvířata, a tak jsou i mazlíčci našich hostů vítáni. Jelikož sami dbáme na to, aby náš pes nenarušoval životní pohodu sousedů a všude po sobě uklidil, očekáváme totéž od hostů se zvířaty.

Pečujeme o životní prostředí – třídíme odpad, šetříme vodou a elektřinou. Snažíme se být dobrými sousedy místní komunitě a pomáháme, kde je třeba.

Z celého srdce chceme našim hostům vytvořit místo, kde bychom se i my sami cítili stejně dobře jako ve vlastním domově – který mimochodem stojí hned vedle Czechówki.

Naše hosty vnímáme jako přátele, jako návštěvu u nás doma.
Věříme, že se nám to daří.

Srdečně vás zveme!
Iwona, Standa, Michalina a Miśka